Platforma pro sdílení zkušeností a rozšiřování diskurzu kritické sociální práce

Jsme uživatelé služeb, lidé bez domova, sociální pracovníci a pracovnice kteří věří, že v oboru sociální práce a pomoci stojí za to informovat o vztahu k aktuálním světovým i místním událostem, které dopadají na naši společnost a přispívají k sociální nespravedlnosti. Jsou to i ony, které přispívají k sociální nespravedlnosti a brání rozvoji rovnostářské praxe sociální práce.

Věříme, že otázky ekologické, ekonomické, lidskoprávní a společenské mají dopad na současný stav nejen společnosti, ale i sociální práce, a že ke zlepšení profese je nutné jejich rozeznání stejně tak, jako jejich kritická reflexe v sociální práci. Sociální práce je hluboce politická činnost, a proto k dosahování našich cílů používáme solidaritu, kolektivní akci, spolupráci a dialog.

Mezi naše aktivity patří:
– Přednáškové bloky na různá témata kritické sociální práce
– Spojenci lidí bez domova – skupina radikálních dobrovolníků v pomoci lidem bez domova
– Knihovna radikálních, ekologických, feministických a jiných textů, které se váží k sociální práci
– Happeningy a solidární akce na podporu sociálně vyloučených osob
– Happeningy za zlepšení postavení a pracovních podmínek sociálních pracovnic a pracovníků

Radikální sociální práce jde ke kořenům sociálních problémů. Chudoba, sociální vyloučení a civilizační nemoci nejsou důsledkem morální slabosti jednotlivce, ale důsledkem sociálního řádu.

facebook.com/platformakrisa
info@akcekrisa.org

 

Sociální práce kriticky: Dobrá praxe nemusí být nutně „pravda“

Sociální práce je činnost hluboce zakořeněná a utvářená ve společensko-politickém kontextu. Horner správně říká, že tolik opěvovaná „dobrá praxe“ není „pravdou“, ale kombinací politických, morálních a hospodářských trendů a vlivů.

Mnozí sociální pracovníci a pracovnice si v posledních letech všímají, že prostor pro sociální práci byl postupně omezován manažerskými praktikami a politikami  rozpočtů namísto skutečných potřeb lidí v nouzi. Rozvoj sociální práce provází také rostoucí hierarchizace a profesionalizace.  Postupně došlo k tomu, že přestože sociální pracovníci stále pracují s uživateli služeb, dělají to v podmínkách, které sami určují, nebo které za ně určují sociální politiky. S těmi se ale nemusejí nutně ztotožňovat.

Dodržování termínů, vyplňování formulářů, standardizované hodnocení uživatelů služeb, jakoby sebraly sílu sociální práci. Ale nejen to, managerismus a byrokratizace zdají se být potenciálním nebezpečím pro možnost kreativy a kritické reflexe sociálních pracovníků.

Výsledkem je situace, kdy spousta sociálních pracovníků pociťuje morální tíseň. Jde o situaci, kdy tuší, že jejich práce byla degradována na dohled nad neposlušnými, či méně úspěšnými masami lidí. Profesionální nastavení sociální práce navíc omezuje tvůrčí využití zdrojů, spolupráci s uživateli, využití jejich zkušeností, vědomostí a nových teorií.

Radikální sociální práce je kritickou odpovědí na tyto současné neo-liberální tendence v sociální práci, a usiluje o:

  • Strukturální změny a zlepšení situace nejen jednotlivců a rodin, ale společnosti jako celku
  • Aplikaci kritických teorií a praxe, které usilují o snížení chudoby a nerovnosti příjmů a bohatství ve společnosti a které jsou informovány porozumění třídních rozdílů
  • Zpochybnění kultury managerialismu a o rozvoj radikální sociální práce a teorie, které navracejí důvěru a odpovědnost do rukou sociálních pracovníků v řešení sociálních problémů
  • Podporu radikální myšlenky tím, že poskytuje prostor pro sdílení zkušeností, diskusi o aktuálním dění, sdílení názorů a porozumění a o rozvoj povědomí o sociálních otázkách
  • Aplikaci kritických, anti-rasistických, anti-opresivních a feministických přístupů v sociální práci
  • Podporu sociálních pracovníků v přední linii sociální práce , kteří se snaží udržet radikální perspektivu